Rub a líc starších žáků, junioři živí naději na play-off. Přípravky hrály ve vyšších koších

Soupeř zatlačil zkraje zápasu na Prague Tigers, kterým podle
brankáře Omara Hammamiho trvalo, než rozběhali nohy tak byli
zasypáni velkým množstvím střel. „Považuji za zázrak, že
jsme první třetinu vyhráli 2:0,“ prohlásil 18letý gólman,
jenž se vrátil do brány po lehčí nemoci, a musel se ukázat
nejen v oslabení ale i chyceným trestným střílením. Trošku ho
mrzely dva inkasované góly, protože si pomýšlel na nulu, ale tři
body bral. „V našem honu za play-off, který je reálný, jsou
klíčové,“ dodal.
Následovalo utkání s jasným lídrem z Butchisu, které už bylo plně v režii vedoucího celku soutěže. „Soupeř byl ze začátku o úroveň jinde. Ukázal nám naše nedostatky (poziční hra, pohyb bez míčku) a několikrát nás vytrestal gólem do prázdné brány,“ prozradil největší rozdíly mezi oběma týmy gólman juniorů. Po sedmé brance si premiéru mezi třemi tyčemi odbyl i další brankář Lukáš Kovařík. „Předvedl famózní výkon. Inkasoval jednou, takže solidní debut,“ uznal Hammami, který litoval, že jako tým si opět nechali utéct začátek zápasu a manko už pak marně smazávali.
Naději vystřídaly debakly
Ze dvou družstev
starších žáků se předvedlo pouze jedno. V sobotu měl sice
pořádat rezervní tým, ale kvůli kolizi haly se jeho pořádání
zrušilo. Všichni hráči si tak mohli odpočinout na nedělní
turnaj v Kladně, což se projevilo v úvodním duelu s Kunraticemi.
Ze žáků sršela aktivita, získávali míčky a dařilo se
dostávat do zakončení. I díky vysoké produkci z toho nakonec vykrystalizovala výhra 7:2 a výborný vstup do turnaje.
O to horší přišlo
následně vystřízlivění. Druhým soupeřem byla Mladá Boleslav,
která sestoupila z elitního koše. Nicméně i díky přízni
výsledků stačila k finále i porážka s lehce vyšším rozdílem.
Soupeř byl ale velmi silný na balónku, těžil z herní převahy a
velkých chyb Prague Tigers v rozehrávce. Konečný výsledek 1:7
byl odrazem kvality obou týmů.

V souboji o bronz
čekal tým poskládaný z hráčů Sparty. Na soupeři bylo celý
turnaj znát, že se kluci úplně neznají a soudržnost v týmu
úplně nefunguje. Bohužel snaha a chuť starších žáků z
prvních dvou zápasů se vytratila. Předvedli výkon bez emocí,
týmovosti a snahy se obětovat. Důsledkem byl další debakl v
poměru 1:7.
I trenér Roman
Janeba hodnotil výkon složitě. Ačkoliv jeho svěřenci předvedli
v prvním zápase slušný výkon a neztratili se ani v tom druhém.
„Je obrovská škoda, že dokážeme poměrně dobře ubránit tak
silného soupeře, při hře bez míčku. Bohužel děláme strašně
chyby v rozehrávce, které pramení ze špatného prvního doteku,
bekhendů nebo horší přihrávky,“ uvedl kouč starších žáků.
Celkový dojem z turnaje tak kazí třetí zápas. „V něm jsme nepředvedli opravdu nic. Hlavně mi chyběl charakter mužstva. Nechceme být a nebudeme tým, který zápas odchodí a jen tak odehraje. Chceme vždy bojovat a nic nevzdávat. Každý zápas je důležitý a mělo by být jasně vidět, že ho chceme vyhrát,“ uzavřel 30letý kouč starších žáků Prague Tigers.
Těžká lednová zkouška
K vidění byly i
týmy přípravky, které se představily ve vyšších koších,
tudíž na ně čekali těžší soupeři. Protivníci družstva
White byli fyzicky zdatnější a zkušenější. Zápasy byly hodně
tvrdou, ale cenou lekcí. Děti se ale moc
snažily a neustále chtěly hrát. Kdyby to šlo, nejradši by hrály
všichni a pořád. „Právě nadšení ze hry a chtít hrát, i
když se výsledkově třeba zrovna nedaří je přece jedním z
našich cílů u přípravky,“ podotkl trenér Jakub Pražák,
který chválil jak své svěřence, tak i jejich rodiče za jejich
chování mimo zápasy. „Všichni museli vidět, že jsme jeden tým
a parta kamarádů. Zároveň jsme měli od rodičů i sourozenců,
kteří mimochodem také hrají za Tigers, opět velkou podporu, za
kterou moc děkujeme!“ pronesl kouč přípravky White.
S těžšími týmy se musela vypořádat i přípravka Orange, která zavítala do své již tradiční destinace v Mladé Boleslavi. Nakonec z toho byly tři porážky a jedna výhra. „Výsledkově to moc nedopadlo, ale hlavní účel byl splněn. Je skvělé, jak se hráči dokážou posunout od prvního zápasu tak, že v tom posledním mám pocit, že hrají úplně jiný kluci. Na konci turnaje byli zklamaný, ale sedli jsme si a řekla jsem jim o tom posunu a zlepšení a hned se zase usmívali,“ těšilo trenérku Terezu Kallupovou.