528_20250613_082135.png

Místo divize skončili muži opět desátí v regionu. Je to odraz reality, říká kouč Jambor

Už druhým rokem hrají muži Prague Tigers po restartu mužské složky v regionální lize. Nově budovaný tým tvořený hlavně mladými hráči skončil stejně jako v minulé sezoně na 10. místě se ziskem 26 bodů. Trenér Vladimír Jambor zhodnotil uplynulý ročník 2024/25 a nastínil hlavní důvody, proč tomu tak bylo.

Místo očekávaného pokukování po divizi, o kterém se mluvilo před dvěma lety, z toho byl opět boj ve spodních patrech Regionální ligy. Kde hledat hlavní příčiny?
Pro nás byla druhá sezona mnohem těžší než první. Ne nadarmo se tomu tak říká a v našem případě se vše naplnilo. Před začátkem ročníku i v jeho průběhu jsme výrazně oslabili. Tři klíčové hráče kádru jsme neměli. Dva šli na střídavý start do Panthers si zkusit juniorskou ligu a Slavomír Trepera šel do Black Angels. Hráči, kteří po nich přišli, je plnohodnotně nenahradili.

Z jakého úhlu pohledu byla uplynulá sezona náročnější?
Kromě výše zmíněných skončil také Jakub Flek, což byl jeden z nosnějších hráčů. Osa týmu po florbalové kvalitě odešla nebo skončila, a místo nich nastoupili mladí. Třeba Josef Renda se jeví zajímavě. Další hráči, kteří přišli nebo se vrátili, úplně nenahradili odchody. Na tréninku se tak nemohlo pracovat systematičtěji.

Není to i tom být třeba důslednější a přísnější?
Na to zatím nemáme vytvořené prostředí.

Sezona 2024/25 je za vámi. Oproti loňsku jste skončili opět na desátém místě se ziskem 26 bodů, což je o tři méně než loni. Čím to?
Protože jsme ke konci sezony honili dva zajíce. V jeden moment se upřednostnil tým juniorů, což nám sebralo nějaké body. Taky jsme v průběhu sezony měli mentální a florbalovou krizi.

Co si mám pod tím představit?
Hráči v období po novém roce nedávali florbalu tolik. Neměli ho v tomto období vysoko v žebříčku priorit a podle toho hra i výsledky vypadaly.

Dalo se tomu nějak zabránit?
Bylo to dáno tím, že jádro týmu tvořili kluci ročníku 2006. Dva roky táhnou dvě kategorie a nejsou nastaveni tak, že mají florbal na vysokém žebříčku priorit. Baví je, o tom žádná, ale v hlavě to nemají tak, že by mu chtěli dávat nad rámec víc, než musí, což je jeden z těch důvodů.

Už jsou to dva roky, co si mužská složka prošla restartem. Stojíte si i po dvou letech za tím rozhodnutím?
Stoprocentně. Jsem přesvědčený, že se jednalo o správné rozhodnutí.

I když z toho bylo dvakrát 10. místo v regionální lize a pohybování se na hraně sestupu do ještě nižší soutěže?
Je to odraz reality, v jakém stavu je hořejšek mužské složky. Na druhou stranu tohle nestojí a nepadá na tom, jestli se bude hrát divize či nikoliv.

Ptám se z toho důvodu, že na začátku sezony 2023/24 jste si dávali za cíl postoupit zpět do divize. Nyní jsme o dva roky dál a je z toho obhajoba desátého místa v regionální lize. Je realita někde jinde a vize musí být delší?
S tím souhlasím. Je to běh na nějakou střední dobu.

Takže cíl divize stále platí?
V hlavě to máme nastavené tak, ať za A-tým mužů hrají naši odchovanci a ať hrají na úroveň, na kterou mají, což je v současné chvíli na spodek regionální ligy. Na druhou stranu, když na sobě budou chtít kluci pracovat, tak tam potenciál určitě je. Poslední ligové utkání toho bylo důkazem.

Co se tedy musí změnit?
Jednoznačně přístup a nastavení hráčů k florbalu.

Budeš tedy apelovat na hráče, ať odmakají letní přípravu a dají florbalu víc?
De facto je to o nějakém konsensu nás všech. Máme po sezoně, něco jsme si řekli a uvidíme. Pravda leží na hřišti a v trénincích.

Jaká je nyní budoucnost mužského A-týmu?
Jádro týmu by měli tvořit hráči ročníku 2006, kteří by měli být nosníky kádru a kolem kterých by se měl tým postavit. Už dva roky hrají region. Progres určitě udělali.

V uplynulé sezoně byli dva hráči odskočení – Adam Jánský a Jakub Kapras, kteří zaznamenali 32 respektive 29 bodů. Dá se říct, že tým bude postaven na těchto dvou?
Těžko říct. Tihle dva jsou dost specifičtí hráči. Body jsou jedna věc, ale v rámci komplexního florbalového výkonu a vývoje, tam bych byl opatrný. Limitů a faktorů ohledně jejich hry je celkem dost.

Během sezony jste měli dost odlišné výsledky. Vysoké výhry střídaly vysoké porážky. Čím si to vysvětluješ?
Rozhodně soutěží a rezervními týmy, které byly dost ovlivněné tím, zda jim přišli na pomoc hráči z A-týmu, jež se pohybovali na hraně superligy viz například zápas s béčkem Tatranu, kdy ve prospěch soupeře rozhodl Adam Tlapák. Dále je pod tím podepsána mladistvá nerozvážnost a nekonzistentnost výkonů.

Když jsi zmínil rezervy, tak s béčkem Bohemians jste sehráli dva pomalu házenkářské zápasy – 12:20 a 2:18. Jsou tyto zápasy přesně ty, které ti utkvěly v hlavě?
První zápas byl bez obran. S Bohemians se hrála vysoká škola florbalu, na kterou prostě nemáme. Na druhou stranu jsme v tomto utkání hráli výborně rychlé protiútoky, s nimiž jsme dobře nakládali.

Dá se s nimi hrát a přibližujete se těm týmům ze špičky?
Ano i ne. Abychom mohli pomýšlet na vyšší příčky, tak musíme mít výkonnost. Byli jsme schopni podat výkon a následně na dalším turnaji už nikoliv.

Bude tohle hlavním tématem přes léto?
Uvidíme. Bude to o tom si říct, co chceme a nastavit si cíle s týmem. V momentě, kdy se hráči rozhodnou, že tomu chtějí píli dát, tak jim klub podmínky připraví. Pokud by to však mělo pokračovat v tom, co se dělo v průběhu sezony, tak to smysl nedává.