Mladším žákyním začala o uplynulém víkendu nová ligová sezona. Hned na úvod pořádaly turnaj v Nehvizdech. Představily se v prvním koši a ze čtyř zápasů uhrály tři vítězství a jednu remízu. Povedený start celého týmu Orange podtrhla v brance i Veronika Řezníková, která navíc podpořila svůj výkon a jako bonus přidala tři asistence.
V duelu s Českými Budějovicemi se odehrála v Nehvizdech jedna velká premiéra. Poprvé se mezi ženami v 1. lize postavila do branky stále ještě juniorka Barbora Vorbsová. Na úvod jí čekal těžší zápas zejména na koncentraci, protože v zápase na ní moc střel nešlo. Nakonec jednou inkasovala. Svým výkonem si ale řekla i o nominaci pro duel v Plzni, což sama vůbec nečekala.
Do Prague Tigers přišla v létě z Bohemians. Ačkoliv v novém prostředí, tak polovinu kolektivu znala z předchozího působení ve Startu. Barbora Špačková se vrátila mezi staronové spoluhráčky. Tentokrát je ale její role jiná. Místo na křídle hraje na centru. Sama 22letá hráčka přiznává, že si ještě zvyká. I ona ví, že ale celý tým musí přidat směrem dozadu.
Soupeřům v základní skupině ani ve finále nedali čuchnout. Všechny tři zápasy starší žáci jasně ovládli a došli si pro suverénní postup. Získané sebevědomí chtějí prokazovat i nadále a už po úvodním turnaji myslí na triumf v nejvyšším koši. V tom případě by pak nastala sázka, mezi kluky a trenérem Lukášem Valentou, který by tak musel změnit svou image.
Po odchodu předchozí kapitánky Jany Prokšanové muselo přijít na řadu zvolení jiné. Novou vůdčí osobností ženského týmu se stala jedna ze služebně nejstarších v klubu Eliška Horáková, která zároveň působí jako trenérka mládeže. Po prvním utkání na Vinohradech se podělila o své dojmy a pocity v nové roli.
Jaký byl zápas s Vinohrady z pohledu kapitánky?
První zápas sezony je vždycky trochu zrádný, a i když výsledek vypadá dost solidně, tak si úplně nemyslím, že jsme předvedly výkon, kterým bychom se chtěly pravidelně prezentovat. Zejména naše hra směrem do obrany a ztráta koncentrace přibližně od poloviny zápasu je něco, co budeme muset v dalších zápasech zlepšit. Naopak 11 gólů proti kvalitnímu soupeři a obecně ten počet šancí, které jsme si dokázaly v zápase vytvořit, je myslím slušný start.
Co se ti honilo hlavou, respektive co sis říkala, když si vedla tým na hřiště v roli kapitánky?
Doufala jsem, že nezakopnu, když musím jít první a že to narušuje pořadí, ve kterém vždycky s Týšou (Kristýnou Zelenou) stojíme, což mi dost vadí.
Vadí? Mohla bys rozvinout, v jakém slova smyslu?
Je to jeden ze zvyků, který máme už nějakou dobu a který se teď změní.
Měla jsi někdy v minulosti kapitánskou pásku na ruce?
Upřímně jsem na to zapomněla, ale měla. Připomněla mi to až Kvapi (Kateřina Kvapilová), která se mnou tehdy hrála.
Nyní už jsi tedy právoplatnou kapitánkou. Co říkáš na to, že padla volba právě na tebe?
Bylo mi z různých stran naznačováno, že je to ve hře, ale i tak mě to trochu překvapilo (směje se). Samozřejmě si té důvěry vážím a budu se snažit ji nezklamat.
Čím si myslíš, že sis kapitánskou pásku vysloužila?
Myslím, že nějakou trochu výraznější roli v týmu jsem měla už dřív, i když nebyla úplně oficiální. Taky už v Tigers nějaký ten pátek jsem, což asi taky sehrálo svou roli.
Momentálně jsi druhá služebně nejstarší hráčka v týmu. Co na to říkáš?
Je to zvláštní, ale zároveň to asi dává smysl. Přicházely jsme tehdy s holkami do týmu a vlastně asi i celkově do klubu, který byl nastavený trochu jinak, než jak je teď. Sice jsme už v té době měli vysoké cíle, ale aby byly dlouhodobě reálné a udržitelné, tak musely přijít nějaké změny a taky vyšší nároky. Dlouho byl taky náš věkový průměr úplně jinde než u ostatních týmů v lize. Že se ten tým obměnil i lidsky, a já jsem tak mezi služebně nejstaršími, podle mě vlastně dává smysl.
Jaká budeš vůbec kapitánka? Budeš hodně mít co říct, nebo naopak budeš ta, která bude tím tichým lídrem na hřišti i v kabině.
Upřímně doufám, že ne moc odlišná od toho, jak jsem fungovala do teď. Myslím, že si umím vzít slovo, když mám pocit, že je to potřeba, ale nepotřebuji se vyjadřovat ke všemu.
Navazuješ na řadu kapitánek a osobností před tebou. Je něco (případně co), co by sis od nich vzala a inspirovala ses?
Myslím, že si vezmu hlavně to, že není jeden univerzální způsob, jak být dobrý kapitán. Každá byla úplně jiná kapitánka, přitom všechny skvělé a svou roli zvládaly výborně.
Každopádně kapitánskou pásku budeš nyní nosit ty. Je to pro tebe čest, povinnost, role do které ses chtěla dostat, nebo třeba zodpovědnost, jež ti může svazovat ruce atd.?
Rozhodně to pro mě není role, do které jsem se chtěla dostat. Dlouho jsem se podobné oficiální roli uvnitř týmu naopak úspěšně bránila (směje se). Každopádně čest to určitě je, už jenom tím, kdo měl pásku přede mnou. Cítím i velkou zodpovědnost, ale věřím, že už mám něco za sebou a v důležitých chvílích to nebude něco, co mi bude svazovat ruce.