Tobiáš Lopata přišel do Prague Tigers z Black Angels. Po roce se chtěl sice vrátit zpět, ale svůj záměr se rozhodl přehodnotit a udělal výborné rozhodnutí. Nyní je důležitým článkem týmu White a jako jeden z mála odehrál všechny turnaje. Nejen, že dává góly či hraje výborně hraje v poli, ale parádně zachytá i pod maskou. Navíc týmu pomáhá i po lidské stránce, kdy ostatní povzbuzuje či dokáže si vzít slovo a ostatním říct, co se mu nelíbí. Roste z něj lídr.

„Za poslední rok jsem udělal velký pokrok ve hře, kde jsem získal větší přehled a víc si věřím díky podpoře trenérů. V Tigers jsem se posunul hodně, v obraně, ve střelbě, v útoku. Stále se učím pracovat s emocemi, což se také proti minulému roku zlepšilo. Určitě jsem za rok zlepšil svou kondici i rychlost ve hře,“ říká ke svému působení mezi Tygry Tobiáš Lopata.

Sám se nebojí obléct výstroj a vlézt do branky. Několik zápasů vyhrálo družstvo White především i díky němu. „V bráně chci někdy zkusit, jaké to je. Kdyby se něco později přihodilo, tak abych byl připraven. Přemýšlím, jestli v bráně nebo v poli. Ale zatím chci hrát vepředu, protože mě to tam víc baví. V brance je to těžší. Každému bych to ale doporučil,“ hlásí desetiletý klučina.

Na turnajích je vidět podpora rodičů. V hledišti jsou vidět jak mamka, tak i taťka, který v minuloti sám florbal aktivně hrál a i chytal, takže také ví, co role gólmana obnáší. „Do branky jdu občas i kvůli němu. Říká mi, že chytám dobře,“ přiznává Lopata, který má jedno přání. Rád by se někdy podíval naživo přímo na superligu či Superfinále. Ježíšek má tak v jeho případě o motivaci postaráno.

A co on sám říká na působení v Tigers? „Moc se mi tady líbí. Baví mě chodit na tréninky a zlepšovat se. Jsem rád členem týmu a s kluky si rozumíme i mimo hřiště. Jsem rád Tygrem a chci na sobě dál pracovat, zlepšovat se, abych dál mohl pomáhat týmu k dobrým výsledkům,“ uzavírá Lopata. Pokud bude dál pokračovat v dosavadní práci a přístupu, tak se mu to určitě povede.