34_20200412_135904.jpg

Úspěšný ročník s hořkou tečkou na konci, tak hodnotí trénéři David Vorlíček a Pavel Klečka působení áčka v této sezóně

Ahoj všem fanouškům! Byli jsme s mým asistentem Pavlem Klečkou požádáni o shrnutí uplynulé sezóny, která skončila tak nějak předčasně bez finálové série a bez možnosti se s Vámi rozloučit pěknými výkony, což je velká škoda. Vy jste byl náš hnací motor po celou sezónu a chtěli jsme si s Vámi užít finále se vším všudy. Pojďme si nyní sezónu projít od samotného počátku, tedy od přípravy.

Ihned po skončení uplynulé sezóny jsme se shodli na tom, že je do toho potřeba rázně šlápnout a být připraveni ve všech směrech. Po chvilkovém odpočinku se sešel víceméně nový tým, který se poznával na ovále i posilovně pod vedením našeho kondičního trenéra Libora Kuczy. Příprava byla koncipována na tři tréninky týdně a dle slov hráčů byla i jedna z nejkvalitnějších, protože se z ní těžilo celou sezónu.

Během samotné přípravy přišlo na řadu sestavování zcela nového týmu, který se sice skládal pomaleji, ale o to rychleji si sedl. Vytvořila se skvělá parta, která za každé situace držela při sobě. Někteří hráči to zabalili, protože se se neztotožnili s našimi představami nebo je zastavilo zranění. Po odjetí přípravy na ovále se přeslo do VT-gymu v Kbelích, kde si mnohdy hráči sáhli na své dno. Třetí fáze se odehrávala v hale s hokejkou. Odehrálo se pár přípravných zápasů, které nám ukázali kvality jednotlivých hráčů i jejich chování v určitých situacích. Pomalu jsme získávali jistotu toho, kdo by mohl být v konečné širší sestavě na sezónu. Čvrtá a konečná fáze se odehrála na konci srpna, kdy jsme bvyjeli na Slovensko. Slovak Open nám vystavil stopku ve čtvrtfinále turnajové družstvo Králova Dvora. Ihned poté následoval turnaj v Kutné Hoře, kde naše hra pomalu dostávala svoji tvář a kluci se postupně poznávali o lideské i herní stránce. Myslíme si, že nejkvalitnější přípravné utkání bylo odehráno s mužstvem Chomutova. Tým z první ligy jsme hodně potrápili a vyzkoušeli si, že hrát se dá opravdu s každým. Po tomto turnaji, kdy jsme vybojovali konečné čtvrté místo přišlo zúžení kádru.

Tým vstoupil do sezóny s jasným cílem a to postup do Národní flrobalové ligy. První zápasy však ukázaly, že to lehká cesta rozhodně nebude. Každý zápas byl jako na houpačce a výsledkově to bylo znát. Byla cítit herní nepohoda u některých klíčových hráčů a to se promítalo i do pohody v celém týmu. Po první polovině soutěže jsme měli na kontě čtyři prohry a sedm výher, což znamenalo páté místo v tabulce a tedy nepostupovou pozici. Mužstvo potřebovalo nějaký impuls, proto jsme se rozhodli udělat velké změny v sestavě, kde nezůstal kámen na kameni. Byl to velký risk, který se v konečném součtu vyplatil. Do týmu ještě přišly dvě posily, které nás dokázaly dostatečně zkvalitnit. První posilou byl šutér Filip Rulíšek z Black Angels a nový brankář Tomáš Hlava. Do sestavy jsme také začali zapracovávat juniory, kteří se svými výkony hlásili o větší ice-time. Hlavně Vojtěch Řádek, Miloslav Stránský a po čase David Koudelka, nám ukázali, že si zaslouží být v mužském áčku. Byli do mužstva týmem přijati velmi dobře a věříme, že s námi budou pokračovat i v té nadcházející. V dalším utkání s Kolínem jsme tedy nastoupili v zcela nové sestavě, ale v těžkém a velmi důležitém zápase jsme po dominantní výkonu brali tři body. Herní pohodu jsme potvrdili hned v dalším utkání s Hradcem Králové a nečekaná jízda začala. V kabině byla cítit pohoda a tým šel od vítězství k vítězství. S Pavlem jsme dostali i pár poklon od trenérů soupeře. Ano, kluci hráli opravdu výborně a když se k tomu přidaly i využité přesilovky, byla to paráda. Díky šňůře jedenácti vítězství v řadě jsme na konci základní části přeskočili FBC Hradec Králové i FBC Panthers Liberec a zaslouženě skončili na prvním místě.

Ze všech pěti divizí, což znamená šedesát týmů jsme skončili na pomyslném třetím místě. S jistotou tedy můžeme říci, že naše divize byla nejtěžší, protože do druhého kola play-up postoupily všechny celky z naší divize. Vyřazovací boje jsou vždy jiná soutěž, která je náročná jak fyzicky, ale hlavně psychicky. V prvním kole nás čekal celek Florbal Teplice. Tým jsme neznali, proto se Tomáš Večeřa vydal zdokumentovat do Teplic místní derby. Velmi nám to pomohlo k vytvoření správné taktiky. Tým Teplic se ukázal jako velice nepříjemný tým. V prvním domácím utkání jsme sice zvítězili, ale opravdu bylo co zlepšovat. Druhé domácí utkání bylo od začátku až do konce v naší režii a radovali jsme se z vysokého vítězství. To nám ve třetím zápase soupeř bohužel vrchovatě oplatil a tím i skončila naše třináctizápasová šňůra bez porážky. Ve čtvrtém dramatickém utkání na žhavé teplické půdě jsme sérii dokázali ukončit hlavně díky skvělému týmovému výkonu a podpoře neskutečných fanoušků! Poté jsme se těšili na druhé kolo play-up, kde měl být našim soupeřem FBC Panthers Liberec, ale bohužel do soutěže zasáhla vyšší moc a díky pandemii koronaviru byla celá soutěž ukončena. Poté český florbal vydal bez předchozí komunikace tiskové prohlášení, že nikdo nesestupuje a nepostupuje, což je ze sportovního hlediska špatná cesta. Bohužel tímto zásahem byla naše snaha zcela zmařena a veškerá dřina kluků přišla vniveč. Snad se rozhodne od stolu jinak, ale nespoléháme na to. Každopádně víme, že jsme měli rozhodně na víc!

Chtěli bychom s Pavlem přesto moc poděkovat klukům za skvělou sezónu, poctivou práci na hřišti i mimo něj. Je nám to oběma moc líto, ale život jde dál a my s Pavlem doufáme, že budou všichni pokračovat v příští sezóně dál i s Tomášem Večeřou, bez kterého by to něšlo a kterému patří velký dík za skvělý servis, který pro áčko celou sezónu vytvářel.

Ještě jednou velké díky našim skvělým fanouškům, panu Milanu Svatošovi za fotodokumentaci a všem, kteří jste sledovali naši cestu uplynulým ročníkem a menší nebo vetší měrou jste nám pomáhali. Dále patří velké díky vedení za volnou ruku při výběru hráčů, důvěru a podporu v celém ročníku. Doufáme, že jsme důvěru dokázali splatit zlepšujícími výkony v průběhu celé sezóny.

David Vorlíček & Pavel Klečka