Stejně jako v základní části si junioři nechali jak v semifinále, tak následně i ve finále soupeře odskočit, aby se následně k němu přitáhli a porazili ho. Zejména souboj s Falcony ukázal dvě zcela odlišné tváře nejstarší mládežnické kategorie. Třicet minut hry nasvědčovalo k velkému průšvihu, aby se následně vše změnilo k velkému vítězství a parádnímu obratu.

„Musím říct, že jsem ještě za těch 20+ let ve florbale ještě nezažil takovou změnu sil na hřišti. V prvních dvou třetinách jsme byli strašný – všude pozdě, situace jsme řešili naivně. Proti soupeři jsme vypadali strašně nezkušeně. Kolikrát to bylo až k smíchu, když jsme prohráli souboj rameno na rameno, nebo nám soupeř proběhl zdvojení, kde jsme chtěli získávat míčky, třikrát za střídání,“ popisoval kouč Roman Janeba.

Avšak následně o přestávku přišla radikální změna herního projevu a manko se začal ztrácet a Tigers měli na hřišti jednoznačně navrch. „Od třetí třetiny jsme konečně začali hrát to, co jsme čtrnáct dnů trénovali. Přehrání hrotového hráče soupeře a pak buď přihrávka na osu, nebo dlouhá po mantinelu. Navíc nám strašně pomohlo stažení na dvě pětky,“ poznamenal šéftrenér mládeže.

Efekt se dostavil na výbornou. Šest gólů v závěrečném dějství předznamenalo jednoznačnou odvetu a postup do finále. „Ve druhém zápase to byla opravdu exhibice, krásné góly a téměř po celou dobu super disciplína,“ pochvaloval si Janeba.

V souboji o celkový triumf se Prague Tigers postavily do cesty Kobylisy. V mužích vyhrál pražský rival, avšak v kategorii juniorů se radovaly tygří barvy. Kouč Jakub Pražák přiznal, že do zápasu šli jeho svěřenci s docela dobrou znalostí hry soupeře. „Věděli jsme, že bude hrát defenzivně, čekat na naše chyby. Roman připravil pro jednotlivé formace počáteční šablony zakládání útoků. Chtěli jsme být aktivní, v pohybu, nebezpeční před bránou soupeře, ale zároveň trpěliví, na naše šance si počkat,“ uvedl Pražák.

Před vrcholem sezony své svěřence povzbuzoval, aby začali tam, kde den před tím skončili, avšak i finále nabídlo špatný vstup Tigers a již tradiční dotahování soupeře v jeho zbytku. „Byla cítit nervozita. Přeci jen, takový zápas kluci asi ještě nikdy nehráli. Bohužel jsme kupili i chyby a soupeř je dokázal trestat,“ přiznal Pražák.

Neklesal však na mysli, protože věděl, že se svým týmem se jedná už o tradiční záležitost a tak zůstával pozitivní. „I když jsme prohrávali 1:4, tak jsme stále věřili, že sílu máme a soupeře nakonec přehrajeme. V takových situacích jsme byli v sezóně několikrát, nebylo to pro nás nic nového. Možná právě naopak, častokrát nás nastartovali k pořádnému výkonu,“ uvědomoval si kouč juniorů.

Jeho slova se naplnila. Za stavu 2:5 z pohledu Tigers nastal zlom a junioři si šli pro vítězství. „Soupeře jsme tlačili. Všechny míčky, co se dostaly na naší polovinu, jsme sbírali. S každým naším vstřeleným gólem byla naopak tíha na Kobylisích. Z kluků byl cítit hlad. Atmosféra na střídačce byla skvělá, nabitá energií a touhou tuhle sezónu zakončit vítězstvím,“ přibližoval Pražák.

Stalo se. Tigers se v závěru zápasu definitivně ujali vedení, převzali kontrolu nad zápasem a dotáhli jej do vítězného konce. „Když se nám podařilo srovnat skóre i zápas otočit, byl jsem si už celkem jistý, že ho zvládneme. Zoufalost soupeře ze situace, s tím, že jsme měli utkání pod kontrolou, byla vidět i v tom, že Kobylisy nic nezměnily,“ mínil Pražák. Tygří barvy se tak dočkali celkového triumfu a ročník 2004 zakončil nejlepším možným způsobem působení v mládežnických kategoriích.

„Pro některé kluky je to zakončení jejich pouti. Krásná zlatá tečka, na kterou budou jistě vzpomínat, stejně jako na všechny roky v Tigers, které většina z nich prožila s Romanem po boku. Pro něj osobně to taky muselo být hodně emotivní. Jsem strašně rád, že jsem u toho mohl být. Pro mě to byla sezóna jak na houpačce. Nová zkušenost v roli hlavního trenéra, zakončená krásným úspěchem. Uvidíme, kam budou moje kroky směřovat dál,“ rozplýval se Pražák. „Kluky jsem trénoval už v přípravce a ročník 2004 se nám povedl,“ uzavřel šéftrenér mládeže Janeba.